- 28.8.2021
Vztahy k počítačům
Někdo má tento stroj za nutné zlo, druhý by se bez něj neobešel a třetí je někde uprostřed. Jak jste na tom vy sami? Pokud jej zapínáte s prvním probuzením a nemyslím pracovně, bude to přinejmenším podivné. A pokud se od něj nemůžete odtrhnout po celý den, je to jasné. Jste závislí a pravděpodobně hrajete i nějako u hru. Tudíž je to zralé na léčení. Ano, i toto se normálně a regulérně léčí. Tento vztah k počítači je velmi špatný a je třeba tuto situaci nějak řešit.
Normální vztah je ten někde uprostřed. Takový člověk počítač používá k nutné činnosti, ale jinak jen když je to třeba a ve volnu si třeba čte. Rozhodně u něj nesedí neustále. Klasický příklad jsem například já. Napíšu články, povídky, nebo co potřebuji a pak už mi PC slouží jen k zábavě. Nemám-li papírovou knihu, mám program Calibre, kde čtu e-knihy. Někdy se občas podívám na film, nemaje klasického televizoru. Nechci jej, nemám nervy čumět na reklamy místo filmu.
Tento vztah je takový střídmý, člověk není počítačovým otrokem, ale ani nezavrhuje jeho služby a pomoc. Protože jako pomocník je PC naprosto skvělý. Nevím, zda by ještě někdo chtěl třeba zase klepat do psacího stroje, kde již pak s textem jednou naťukaným neudělá naprosto nic.
Poslední extrém jsou ti lidé, kteří počítač odmítají a nechtějí. Dobrá, doma jej mít nemusí, ale je nutno si uvědomit, že pokroku bránit nelze. Stejně jej budou potřebovat jeho děti a stejně se s počítači setkávat bude, ať chce nebo ne. Jen při placení v obchodě už zde styk s počítačem je, i když není jím samotným přímo obsluhován. Je třeba si sám říci, kde je ta správná linie a kdy už to jde přes čáru. Člověk sám si to musí v hlavě přebrat a zachovat se tak, aby ani jedna tlustá čára nebyla překročena a udržovat svůj vztah v mezích normálu. K tomu nám napomáhej procesor a klávesnice amen.