Já a vysoká škola

Vždycky jsem patřila k těm lidem, kteří rádi četli a kteří se rádi vzdělávali. Nikdy by mě nenapadlo, že bych třeba měla jenom nějakou základní školu anebo výuční obor. Můj sen byl vždycky to, že bych studoval třeba medicínu anebo právnickou fakultu. Jenomže jak už to, tak bývá, tak ne všem lidem se vždycky jejich krásný sen splní. Já bych se možná dostala na medicínu, ale ve čtvrtém ročníku gymnázia jsem dostala zápal plic a potom jsem si ještě škaredě zlomila nohu. Takže jsem čtyři měsíce v kuse byla v nemocnici. A to možná udělalo to, že jsem potom neudělala maturitní vysvědčení.

I když jsem se v nemocnici pořádně a dlouho učila a snažila jsem se, tak to bohužel nestačilo, protože jsem byla vždycky tak unavená nebo jsem měla bolesti, že mi to učení vůbec nešlo do hlavy. Ani jsem si to nedokázala zapamatovat. Tak samozřejmě, že jsem neudělala maturitní vysvědčení, což mi udělal opravdu velké psychické problémy a opravdu jsem z toho všeho byla nešťastná. Takže jsem musela poslední ročník gymnázia opakovat. Potom jsem se modlila, abych všechno udělala skvěle, aby mě vzali na medicínu. A v tomhle jsem akorát už měla štěstí a já konečně mohla být šťastná.

Protože další rok jsem maturitní vysvědčení udělala. A taky jsem chodila na přípravku na medicínu, což bylo skoro až v povinné. Nakonec jsem se dostala taky na medicínu, za což jsem byla velice vděčná a radostí jsem skoro brečela. Dokonce i moje máma uronila slzičku štěstím. Byla jsem nadšená, že jsem se na medicínu dostala, protože vzdělávání mě baví. A jak je pro vás vzdělání důležité? taky máte vysokou školu nebo vás učení vůbec nebavilo a máte třeba jenom maturitu nebo učební obor? Třeba jeden můj bývalý přítel má jenom základní školu, protože do učení už nikam jít nechtěl. Myslím si, že je to ale veliká škoda.